O zvědavých princeznách

Pohádku o Zvědavých princeznách jsme odehráli 17. a 18. prosince 2015. Na našich stránkách si můžete v jednotlivých záložkách prohlédnout fotografie i video ze hry. Každým rokem se ptáme dětí, jak se jim pohádka líbila. Letos máme ale téměř celý divadelní sbor nový, proto zde dávám prostor samotným hercům, aby se s námi podělili o své zážitky:

Eliška
Hrála jsem zraněnou sýkorku, která měla přes sebe deku a zobala zrní. V kostýmu mi bylo trochu horko, ale jinak se mi to líblo. Měla jsem jen jednu větu a tak jsem to uměla hned na první zkoušce. Ale měla jsem trému.

Bára
V pohádce jsem hrála žlutého skřítka. Líbilo se mi, když jsme jedli bonbóny a nelíbilo se mi, když nám někdo do toho mluvil. Podle mě byla nejlepší role skřítek Popleta.

Katka
Hrála jsem tu poprvé a tréma mě přepadla, až když celé představení začalo. Text jsem uměla, ale když jsem šla na scénu, slova se mi vytratily z paměti. Nakonec jsem si vzpomněla a hrála snad dobře. Mou třídu jsem alespoň pobavila svým vzhledem. Hrála jsem čaroděje, který vypadal spíš jako bezdomovec než mistr kouzel.

Laura
V pohádce se mi líbilo, že jsem hrála modrého skřítka. Čtvrtou hodinu přišla naše třída a Markétce se všichni smáli. Skoro každá paní učitelka nám dala sladkosti, ale moc dlouho nám nevydržely, protože jsme je všechny snědli. V zákulisí byla legrace.

Naty K.
Bylo to super! Spletla jsem se jen jednou. Chtěla jsem být skřítkem, ale bylo to zabrané. Srandovní bylo, když Popleta držel tu prskavku. Nejlepší bylo, když jsme zobali zrní. Chtěla bych hrát furt dokola! Brácha a jeho kámoši se mi smáli, ale bylo to super!

Vanda
V pohádce jsme si zahrála červeného skřítka. Moc se mi líbilo, když diváci tleskali. Dostali jsme hodně sladkostí a hned jsme je snědli. Když jsme zkoušeli, tak byla hrozná sranda a trvalo to strašně dlouho.

Naty Ž.
V téhle pohádce jsem hrála ptáčka. Šlo mě dobře poznat, protože jsem byla největší z nich. V kostýmu ptáčka je velké horko. Na sobě jsem měla šedé tričko, šedé legíny, mikinu a ptačí hlavu. Byla jsem trošku nervózní z publika, ale jinak to bylo super!

Markyš
Myslela jsem, že hraní je těžké, ale když jsem vylezla na hrací plochu a začala povídat a povídat, tak jsem úplně zapomněla, že tam jsou lidi. Ale je pravda, že jsem se začala učit text až na poslední chvíli.

Kristýna
Tohle vystoupení bylo moje první, ale o to víc jsem si to užila. Zahrála jsem si krále a bylo to pro mě ze začátku těžké, protože to byla mužská role. Mluvila jsem v ženském rodě a vylézt na jeviště s nakreslenými vousy pro mě nebyl lehký úkol. Každopádně ve chvíli, kdy začalo představení, všechny obavy ze mě spadly a vžila jsem se do své role. Jediné, co bych vytkla, byl krátká doba strávená na jevišti. No, alespoň jsem se nemusela učit tolik textu. Ještě si chci zahrát ženskou roli a budu spokojená.

Gábi
Já jsem hrála princeznu Šmejdilku. Ze začátku jsem měla strašnou trému, ale na konci jsem si to užila. Sice hraju druhým rokem, avšak tréma je pořád větší. Já abych se přiznala – je super hrát. I přes trému si to strašně užívám.

Verča
Trému jsem měla velkou pořád, ale nejvíce první představení, protože jsem si ještě nebyla jistá textem a poslední, protože tam byla naše třída s 9. A, ale nakonec to bylo nejlepší. Párkrát se nám stalo, že jsme se spletly a vynechaly velký kus dialogu nebo scény. Jestli si to někdo přečte z těch, co byli na vystoupení, doporučuji nerozesmívat herce. Je velmi těžké vést vážný dialog, když máte záchvat smíchu. Hraní je sranda, ale i stres a princeznovské šaty jsou nepohodlné. Přece jenom doporučuji si to zkusit.
 

Kristy
Byla jsem zelený skřítek. Ze začátku jsem se neučila, ale pak už jo. Diváci byli super, zvlášť,  když se smáli té hůlce. Ze začátku jsem měla trému, ale ta moje věta – Jsou to prostě takové drbny! – ta se mi líbila. Sice jsem nováček, ale tady budu chodit furt.

Markéta
Hrála jsem starého skřítka. Líbilo se mi, že se mi všichni smáli! Než jsem vystupovala, měla jsem strašnou trému. V kostýmu bylo hrozné horko, protože jsem měla kostým vycpaný polštářem.

Monika
Hrála jsem Popletu. Poprvé jsme měla trochu trému, ale zjistila jsem, že to není tak hrozné. Ale užila jsem si to. Vážně mě to hraní moc a moc bavilo. Nemůžu se dočkat, až budu hrát další divadlo. Myslím, že se nám to povedlo, protože jsme se na to moc připravovali.